O tom, že Češi jsou národ pejskařů, není sporu. Téměř každá rodina má psa, mnohé z nich dokonce několik. Není tedy divu, že debata, zda jsou lepší papíroví psi či kříženci, může být občas poměrně tvrdá. Žádná ze stran totiž nechce ustoupit, a obě mají poměrně dobré argumenty.
Pro voříšky údajně mluví to, že nejsou „přešlechtění“ a netrpí tedy tolika dědičnými nemocemi. To však není tak docela pravda. I oni si v sobě nesou genetická zatížení svých předků, jen pravděpodobnost, že se například sejdou dvě alely, které jsou nutné pro propuknutí dané nemoci je podstatně menší. Přesto se stále může jednat o přenašeče, kteří tyto geny předají dalším generacím.
U papírových psů je situace poněkud jiná. Pravděpodobnost, že se zde sejdou jedinci s kombinací genů potřebnou k propuknutí dědičné nemoci je zde mnohem vyšší, především kvůli menšímu genetickému fondu. Na druhou stranu se však mnohé kluby snaží tuto situaci řešit registrací nemocných jedinců a mnohdy i genetickými testy rodičů.
Dalším faktorem je povaha. U křížence prakticky nevíte, co můžete čekat, ať už pokud jde o velikost či temperament, nebo i podobu, tedy pokud si jej například nevezmete již jako dospělého. U papírového psa budete vědět, co čekat – například je jasné, že chrt bude mít silnější instinkt pronásledovat, zatímco border kolie potřebuje vzhledem ke své inteligenci a přemíře energie zaměstnat hlavu.
To je velká výhoda, pokud psa chcete k nějakému konkrétnímu účelu – chcete se s ním třeba účastnit závodů v agility, IPO, dogdancingu nebo jiném psím sportu? Můžete si vybrat plemeno s těmi nejlepšími předpoklady pro danou aktivitu. Na druhou stranu, pokud chcete psa čistě jen jako domácího mazlíčka, bez toho, že byste s ním chtěli provozovat nějakou speciální aktivitu, voříšek vám obvykle poskytne stejně dobrou službu, a bude vás mít stejně rád, jako pes s papíry. Záleží tedy na tom, co od vašeho čtyřnohého parťáka budete požadovat. Podle toho se můžete rozhodnout a vybrat variantu, která pro vás bude nejlepší.